Obsah vody v lidském těle činí 60%-80%, přičemž v případě malého dítěte tvoří voda 80% tělesné hmotnosti a u seniorů se snižuje až pod 60%.

Jak lidské tělo stárne, je hlavní příčinou velkého množství nejrůznějších vznikajících nemocí rostoucí úbytek vody v těle. Podle průzkumu WHO (Světové zdravotnické organizace) je 80% hospitalizovaných pacientů nemocných z důvodu nedostatečného příjmu vody, a proto by 80% nejrůzněji nemocných lidí, trpících ve všech nemocnicích světa, při pravidelném, dostatečném příjmu vody vůbec nemuselo onemocnět.

Přestože udržování vhodného obsahu vody v lidském těle je pro zdraví člověka nesmírně důležité, většina lidí tento fakt přehlíží a způsobuje si tím řadu zbytečných nemocí.

Pokud bude voda, kterou pijete dobrá jako pí-voda, tím lépe. Nemoci vznikající z nadměrného pití vody téměř neexistují, a proto si ji můžete dopřávat s klidným srdcem.

Tělu prospívá, vypijete-li jednu až dvě sklenky vody hned, jakmile se probudíte, jednu až dvě sklenky během dopoledne a odpoledne a určitě také před spaním.

Pijeme-li příliš mnoho běžné podzemní či vodovodní vody, dochází při jejím přetváření v těle na fyziologický roztok k vyplavování železa z těla močí, a proto se dostavují např. závratě.

Pí-voda však díky své podobnosti s vodou v organismu nemá žádné zvláštní nepříjemné vedlejší účinky ani při nadměrném pití. Pí-vodu lze považovat za téměř totožnou s vodou v organizmu.

Především se zlepšuje fyzická kondice a celkový zdravotní stav. To se musí zdůraznit na samém začátku.

1. Zlepšuje fyzickou kondici
Pí-voda mění kyselé prostředí v těle ve slabě alkalické. Proto pijeme-li pí-vodu po určitou dobu v dostatečném množství, můžeme pocítit překvapivé změny v různých částech těla.

Lidé, kteří užívají pí-vodu poprvé, hlavně ti, kdo ji pijí ve velkém množství, si někdy stěžují na píchání v celém těle, silné pocení, svědění a jiné zvláštní symptomy. Tento tělesný stav je podle východní medicíny nutným začátkem zlepšování celkové fyzické kondice.

Když se scvrklé buňky vlivem pí-vody obnovují a začínají zas naplno fungovat, obnovuje se struktura pokožky, čímž dochází ke svědění těla a píchavým bolestem. Vytrváme-li v pití pí-vody, tento nepříjemný tělesný stav zmizí a fyzická kondice se od základů vylepší.

2. Zátěž na ledviny se snižuje, ozdravují se a močení je bez problémů
Protože ledviny, v případě nedostatku vody v lidském těle, musí regulovat množství moče tak, aby se zachovala potřebná hladina vody v těle, dochází k tomu, že se odpadní látky vylučují koncentrované do malého množství moče.

Tím, že budeme vytrvale pít pí-vodu, dopomůžeme k tomu, že se škodlivé látky nahromaděné v ledvinách budou rozpouštět a začnou se postupně vylučovat močí. Tím začne celková očista a regenerace těla.

Pijeme-li pí-vodu, na minimum se snižuje riziko vzniku ledvinových kamenů, kamenů v močových cestách apod.

Potom již nedochází k problémům při močení. Výrazně kladné účinky vykazuje pí-voda také při prevenci onemocnění močových cest. Pí-voda má velký vliv i na posílení potence.

3. Mimořádný účinek při prevenci zánětu a rakoviny močového měchýře a při prevenci rakoviny ledvin a močových cest
Z ledvin se škodlivé látky vylučují močí, která se v určitém množství nahromadí v močovém měchýři a pak odchází ven z těla močovými cestami. Močový měchýř, ve kterém se neustále škodliviny hromadí, je vystaven vlivu karcinogenů, přítomných ve vylučovaných látkách a také útoku bakterií pronikajících močovými cestami. Proto pravděpodobnost vzniku zánětu či rakoviny močového měchýře nebo rakoviny ledvin je vysoká.

Chceme-li předejít podobným onemocněním močových orgánů, musíme přijímat dostatek vody blízké fyziologickému roztoku, aby se škodlivé látky v ledvinách a močovém měchýři dlouho nehromadily. Pitím pí-vody se předchází onemocněním vylučovacích orgánů, rakovině močového měchýře apod. neboť dostatečně doplňujeme fyziologický roztok, spotřebovaný za účelem rozpuštění a vyplavení škodlivých látek. Existuje také bezpočet případů, kdy výsledkem dostatečného pití pí-vody bylo úplné uzdravení nemocných vylučovacích orgánů.

4.Odbourává houstnutí krve a působí preventivně proti cévním chorobám
Při nedostatku tekutin v těle krev houstne. To se stává překážkou v cirkulaci krve a vede ke vzniku cévních chorob. Stejně jako staré vodovodní trubky zreznou, zanesou se usazeninami a jejich vnitřní průměr se zúží, tak i na vnitřní stěny cév se přilepují krevní sraženinky, které omezují krevní oběh. Občas se stává, že se céva zcela ucpe, což s sebou nese vážné následky.
Nefunguje-li krevní oběh kvůli zúženým cévám bez problémů, srdce se více namáhá, a tím se zvyšuje krevní tlak. A tak jsme u příčiny vysokého krevního tlaku. Jestliže se zúží cévy v hlavě a krev dostatečně necirkuluje, dochází k různým nedokrevnostem, ucpe-li se céva a praskne, nastává krvácení do mozku. Rovněž arterioskleróza, infarkt myokardu a jiné nemoci bývají zapříčiněny zúžením či ucpáním cév.

Užíváme-li dlouhodobě pí-vodu, houstnutí krve se zmírňuje a průtok krve se lepší, a také cholesterol a jiné částice lnouci k cévním stěnám se rozpouštějí a mizí.

5. Ozdravuje kůži
Když plod rostoucí v matčině děloze vyjde ven na svět, zkracuje se jisté buněčné struktuře její životnost. Jedná se právě o kůži. Na rozdíl od doby, kdy se plod nacházel v plodové vodě, která je fyziologickým roztokem, začínají vzduchu vystavené kožní buňky stárnout dříve, než ostatní buňky lidského těla.
Fyziologický roztok či pí-voda je tedy velmi důležitou látkou, která ovlivňuje také životnost buněk.
Jelikož v lidském těle je právě v pokožce nejméně fyziologické vody, musíme přijímat pí-vodu v dostatečném množství a dodávat ji i na povrch kůže, chceme-li si udržet její dlouhou životnost a zdraví.

Budete-li používat při mytí a koupání místo běžné vody pí-vodu, bude účinek ještě větší. Čím je doba, kdy je pokožka ve styku s pí-vodou delší, tím déle se kožní buňky mohou udržet zdravé. Proto je po mytí či koupání lepší se neutírat a nechat na sobě vodu oschnout jen tak.

Je známa řada případů, kdy se při užívání pí-vody projevily její kladné účinky při léčbě kožních chorob, jako jsou plísně nohou, atopický exém, vysušená kůže, lupénka apod.

6. Pomáhá při léčbě chřipky a zánětu průdušek
V suchých obdobích s nízkou vlhkostí vzduchu, onemocníme chřipkou v důsledku nedostatku tekutin v těle snadněji.
Chřipkou snadněji onemocníme v případě, kdy klesne naše odolnost v důsledku přepracovanosti či přílišného kouření, nebo v případě, kdy se ochladí a je obtížné udržet si tělesnou teplotu.
Když je dlouhá, studená a suchá zima, vypukají chřipkové epidemie. To proto, že chřipku způsobující viry se snadno a rychle přenášejí.
Protože chřipkové viry napadají člověka přes nos či ústa, je důležitým a přitom nejsnadnějším způsobem prevence nenechat vyschnout sliznici v krku. To proto, že do buněčné struktury dostatečně zásobené fyziologickým roztokem čili pí-vodou nemohou viry a bakterie pronikat.
Hojné pití pí-vody je dobré i při zánětu průdušek a při astma.
Tekutiny regulují tělesnou teplotu. Je-li jich v těle nedostatek, můžeme snadněji dostat horečku při které se příliš potíme a tekutin ještě více ubývá. Proto musíme okamžitě doplnit fyziologický roztok. Ubývá-li tekutin v těle, houstnou hleny.

7. Je dobrá též na gastritidu a žaludeční a dvanácterníkové vředy
Mnoho lidí trpí chorobami trávicího ústrojí. Typickými nemocemi tohoto druhu jsou gastritida a žaludeční a dvanácterníkové vředy.

Vředová onemocnění trávicího ústrojí, jako jsou žaludeční a dvanácterníkové vředy, vznikají tak, že trávicí šťávy obsahující kyselinu chlorovodíkovou a pepsin narušují vnitřní stěnu žaludku či dvanácterníku, až vznikne rána. Ať jsou za normální situace vylučovány jakkoli silné trávicí šťávy, žaludeční a dvanácterníková sliznice orgány chrání a vnitřní stěna se nenarušuje. Avšak při nerozumné a nepravidelné životosprávě sliznice své ochranné schopnosti ztrácí a vznikají vředy. Při nedostatku tekutin v těle je vznik vředu ještě snazší.

Jestliže se dostatečně zásobujeme pí-vodou, která revitalizuje buňky, napomáháme obnově narušené vnitřní stěny žaludku či dvanácterníku, přispíváme k obnovení funkce sliznice a ke zlepšení trávení, a tak jsou účinky pí-vody patrné i při léčbě gastritidy a žaludečních a dvanácterníkových vředů.

Existuje mnoho případů, kdy se při dlouhodobém užívání pí-vody lidé zcela uzdravili z onemocnění trávicího ústrojí.

8. Je mimořádně účinná při uvolnění zácpy
Příčinou zácpy bývá většinou nedostatek tekutin v těle. Zácpa je stav, kdy dlouho neodchází stolice, hromadí se a čím déle to trvá, tím více se v tlustém střevě vstřebává tekutina, kterou stolice obsahuje, a ta pak ještě více tuhne. Jak stolice houstne, její objem se zmenšuje a peristaltické pohyby, které ji posunují směrem ke konečníku slábnou. Pokud tento stav zanedbáme, může se z něj vyvinout nevyléčitelná choroba.

Je-li základní příčinou zácpy nedostatek tekutin, pak pouze pečlivé užívání léků proti zácpě samozřejmě nestačí. Problém jednoduše vyřešíme, budeme-li v dostatečném množství pít vodu blízkou fyziologickému roztoku. Chceme-li předejít zácpě, je dobré hodně pít, jíst potraviny bohaté na vlákninu a více sportovat.

9. Pí-voda je dobrá též na cukrovku
Cukrovka je nemoc, při které se v moči objeví cukr. Inzulin, který produkuje slinivka, musí štěpit cukry přijímané v potravě, avšak pokud se inzulin nevytváří či je ho nedostatek, vzniká cukrovka. V nemocnicích pacientům s cukrovkou dodávájí inzulin, čímž napomáhají štěpení cukrů. Jinak je však cukrovka považována za nevyléčitelnou.

Zdá se, že další zlepšení se již nedá očekávat. Z naší strany zbývá jediné opatření – dodávat inzulin!

Budeme-li trvale a dostatečně podávát diabetikovi pí-vodu, sníží se hladina cukru v krvi a buňky a vzájemná informace mezi nimi se obnoví, což dopomůže k tomu, že každá buňka plní svou funkci. A protože se zlepší krevní oběh, je to pomoc nejen při léčbě cukrovky, ale též přidružených nemocí.

Stav, kdy slinivka dobře nefunguje a neprodukuje inzulin tak, jak má, se může zlepšit díky tomu, že pí-voda napravuje činnost základních buněk, třeba i u slinivky. Pokud tedy máte cukrovku a budete vytrvale pít pí-vodu, je opravdu možné, že se z cukrovky trvale vyléčíte.

10. Zmizí bolesti při menstruaci a odstraní se nepravidelnost cyklu
Fyzicky dospělá žena prochází každý měsíc menstruací; v těchto plodných dnech, které u zvířat odpovídají době hárání, je v děložní sliznici stimulován krevní oběh a dochází k jejímu zesílení.
Je to příprava na to, aby se v děloze mohlo snadno uhnízdit vajíčko, pokud by došlo k jeho oplodnění. Když ale k otěhotnění nedojde, vyvinutá děložní sliznice se odlučuje a dochází ke krvácení. Takto tedy žena jednou do měsíce menstruuje.
Menstruační bolesti jsou právě bolesti pociťované při odlučování děložní sliznice. Když je děložní sliznice dobře prokrvená, žádné bolesti nejsou cítit, ale pokud je krevní oběh omezený a sliznice nepoddajná, projevuje se to nepříjemnými pocity.

Jelikož pravidelné pití pí-vody zlepšuje krevní oběh, zvláční se tím i děložní sliznice a oživí buňky v jejím okolí. Pravděpodobně díky tomu nejsou pociťovány menstruační bolesti.

Stručně řečeno, pokud budete pít každý den pí-vodu, nemusíte se nijak obávat o svoje zdraví.

Je nad očekávání hodně žen, které se zbavily menstruačních bolestí a nepravidelností cyklu od té doby, co začaly pravidelně pít pí-vodu. I ženy, kterým vadil mazlavý a lepkavý výtok v době menstruace, si pochvalují, že poté, co začaly s pravidelným požíváním pí-vody, je menstruační proud mnohem čistší.

11. Zmizí i příznaky hučení v uších
Pokud jde o jev zvonění nebo hučení v uších, kdy jsou slyšet zvuky podobné zpěvu cikád, cvrkotu cvrčka či hučení sirény, současná lékařská věda dosud ještě nezná přesnou příčinu těchto příznaků. Je mnoho pacientů u kterých není ani při sebedůkladnějším vyšetření navenek vidět nic zvláštního a žádnou abnormalitu neodhalí ani vyšetření MRI nebo CT, a kteří se přesto v noci kvůli hučení v uších pořádně nevyspí.

Hučení v uších je příznak, který se při přepracovanosti nebo podvýživě objevuje velmi nenadále v kteroukoliv dobu, zvláště silně se projevuje v noci, kdy je okolí tiché a klidné, takže se kvůli tomu nedá spát.

Vypadá to, že se občas najdou lidé, kteří se radují z toho, že se po pravidelném pití pí-vody zbavili chronického hučení v uších. Předpokládá se, že dostatečným požíváním pí-vody se zvyšuje hustota bilologické vody, a tím dochází k odstranění příčiny způsobující ve sluchových orgánech hučení a zvonění.

12. Ostatní (pí-voda a ostatní choroby)
Kromě výše uvedených příkladů existuje i celá řada případů, kdy mělo časté požívání pí-vody přímo zázračné účinky. Lidé, kteří by měli tendence za každou cenu považovat pí-vodu za lék na všechny nemoce, potřebují poněkud vědečtější přístup. Obzvláště je třeba varovat před použitím pí-vody jako léku a spoléháním se na to, že dočista vyléčí již rozvinutá závažná onemocnění.
Pí-voda není lék, který by léčil choroby jednotlivých částí a orgánů lidského těla, lépe je chápat ji a brát ji jako prevenci proti všem chorobám, prevenci, která dodává vitalitu všem buňkám tvořícím lidský organismus.

Fyziologický roztok, který ovlivňuje metabolismus všech lidských orgánů a tělesných buněk, nelze považovat za léčebný prostředek. U pacientů trpících těžkými chorobami je moudřejší užívat pí-vodu souběžně s předepsanými léky od lékaře.

Pí-voda je podobná fyziologickému roztoku, a proto ovlivňuje všechny choroby, které v lidském těle vznikají. Pí-voda má překvapivé účinky i na tak závažné choroby jako jsou vysoký tlak, choroby srdce, cukrovka, hepatitida, rakovina žaludku, rakovina plic, rakovina jater a podobně. Obzvláště příznivě působí proti tzv. civilizačním chorobám (chorobám životního stylu) a účinkuje i na atopické ekzémy, plísně nohou, chudokrevnost atd. Je to celkem přirozené, že se oživení buněk projeví zlepšením všech chorob.

V poslední době je stále více lidí, kteří doma pěstují v květináči nejrůznější druhy okrasných rostlin. Pokud jsou rostliny zalévány obyčejnou vodou, pomalu rostou a často trpí chorobami a škůdci. Dodáváme-li jim ale přiměřené množství pí-vody, urychlí se tím jejich růst, zvýší se odolnost vůči nemocem a škůdcům a rostliny vypadají velmi svěže. Lepších výsledků dosáhneme použitím pí-vody i při pěstování orchidejí a jiných exotických rostlin, jejichž kultivace v městských oblastech je obtížná.

Mnozí lidé, kteří se z prostého zájmu, z okrasných důvodů či ve snaze upravit vlhkost v bytě věnovali akvaristice a chovali tropické rybky nebo místní sladkovodní ryby, nebyli v jejich chovu úspěšní a nezřídka se nakonec akvária zbavili. Není totiž snadné často měnit vodu a navíc jsou akvarijní rybky náchylné k úhynu. Pokud chceme chovat rybky v obyčejné vodě, je velmi obtížné udržovat její potřebnou kvalitu.

Při použití pí-vody ale není akvaristika obtížná ani pro začátečníky. V pí-vodě, která je podobná fyziologickému roztoku, mohou společně žít sladkovodní i mořské druhy ryb. Pí-voda se hned tak nezakalí a není ani třeba ji tak často měnit. Rybičky dobře prospívají a dlouho vydrží.

Podle druhu prodávaných zařízení na úpravu pí-vody se kvalita vody mírně liší. Jsou k dostání zařízení na úpravu pitné i užitkové vody. Ze srdce vám přejeme, abyste pí-vodu využili co nejlépe a těšili se tak ze zdravého života.

Říční, mořská i jezerní voda, voda studniční i pramenitá, zkrátka převážná většina vody, která se vyskytuje na Zemi je ionizovaná.

Ale voda, která tvoří součást živých organismů rostlin i živočichů, je voda neionizovaná. Také pí-voda je voda neionizovaná a tím se podobá tekutině v živých organismech.

Pí-voda, která je podobná tekutině v buňkách lidského těla činí buňky životaschopnějšími; jelikož jde o neionizovanou vodu, která brání chemickým změnám, v čisté pí-vodě přežívají mikroorganismy hůře oproti běžné vodě.

Všichni živočichové, s vyjímkou části lidí, pijí obyčejnou vodu, nikoliv tedy pí-vodu. Také všechny rostliny na Zemi vstřebávají obyčejnou ionizovanou vodu, kterou pomocí buněčné membrány mění na vodu “biologickou”. Biologická voda (fyziologický roztok) je pí-voda. Ani současná věda tuto tajemnou tekutinu nedokáže úplně poznat.

(Rovnice: voda v živých organismech = pí-voda, totiž to, že fyziologický roztok je přesně totéž, co pí-voda, není přijímána obecně. Je třeba si uvědomit, že oba termíny jsou zaměňovány v tom smyslu, že pí-voda má k tekutině v živých organismech nejblíže)

Vyjádříme-li 2 a 3-mocný chlorid železa (chlorid železnatý) chemickým vzorcem, dostaneme Fe₂Fe₃. Pí-voda je voda derivovaná 2 a 3-mocným chloridem železa, a tato pí-voda se v těle vyskytuje např. v buněčné membráně. Také je známo, že 2 a 3-mocný chlorid železa je ve stopovém množství přítomen v tuku na povrchu pokožky v množství 2x10^-12molu. Fyziologický roztok ve všech živých organismech na Zemi je tvořena pí-vodou.

Voda v organismech všech rostlin a živočichů na Zemi obsahuje menší množství chloridů (Cl₅). Z toho se dá usoudit, že předci všech rostlin a živočichů v minulosti žili v moři.

Po celém světě se na pevnině skutečně nacházejí zkamenělé pozůstatky ryb a škeblí. Jelikož byly fosilie škeblí objeveny dokonce i v Himalájích a na vrcholcích vysokých čínských hor, můžeme se domnívat, že ve vzdálené minulosti byly všechny pozemské souše pod hladinou moře.

12,0 g diamantu, který je krystalem uhlíku, obsahuje 6,02x10²³ atomů uhlíku; toto číslo se nazývá Avogadrova konstanta. Při operacích s malými částicemi jako jsou atomy, molekuly a ionty se coby jednotka používá množství odpovídající seskupení 6,02x10²³ atomů, tj. počtu rovnému Avogadrově konstantě; tomuto množství se také říká 1 mol a vyjadřuje se jednotkou mol.

Množství 2x10^-12molu vypadá na první pohled velmi komplikovaně, ale zjednodušeně se to dá vysvětlit tak, že jde o extrémě malé množství, prakticky nezjistitelné současnými prostředky. Víme pouze, že derivát vody s 2 a 3-mocným chloridem železa, tj. fyziologický roztok (pí-voda) je přítomen v tucích na povrchu pokožky, ale v tak nepatrném množství, že nejde zjistit ani mikroskopem.

Abychom snadno pochopili, co je to biologická voda, resp. pí-voda, vezmeme si jako příklad lotos rostoucí v jezírku s velmi špinavou vodou.

Utrhneme-li lotos rostoucí v bahnité vodě a analyzujeme-li tekutinu, kterou obsahuje, jaká to asi bude voda?

Protože kořeny a stonek lotosu, které špinavou vodu vstřebaly, tuto vodu přeměnily na fyziologický roztok (=pí-vodu), také voda obsažená v květu bude pí-voda (biologická), která ani nepáchne, ani v ní nejsou žádné škodlivé mikroorganismy.

Netýká se to ovšem pouze lotosu; všechny rostliny a živočichové, včetně člověka, ve svých tělech přeměňují pomocí buněčné membrány či membrány buněk pokožky ionizovanou vodu získanou z přírody na fyziologický roztok. Tento fyziologický roztok je právě pí-voda.

Uvádí se, že jedna molekula vody se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku, ale také že jednotlivá molekula nemůže existovat izolovaně. Molekuly vody se spojují do skupin neboli shluků. Čím menší jsou takto vytvořené shluky molekul vody (water cluster), tím snadněji a rychleji se voda v lidském těle vstřebává. Pí-voda je voda s malými molekulárními shluky.

Velikost shluků molekul vody se zjišťuje pomocí přístroje měřícího jadernou magnetickou rezonanci (NMR); experiment ukázal, že velikost molekulárního shluku v běžné pitné vodě dosahuje hodnoty zhruba 128 Hz (hertzů), zatímco po průchodu zařízením na úpravu pí-vody se velikost pronikavě zmenšila na hodnotu přibližně 53 Hz.

Voda, která dosahuje hodnot 53 Hz, je voda s nejmenšími molekulárními shluky, jaká se na Zemi vyskytuje.

Voda z vodovodu 128 Hz, stolní voda 116 Hz, destilovaná voda 117 Hz, dešťová voda 119 Hz, minerální voda 94 Hz, , Pí voda 53 Hz

Není úplně přesně známo, proč u obyčejné vody s velkými molekulárními shluky dochází v zařízení na úpravu pí-vody k náhlému zmenšení těchto shluků molekul (clusterů), ale předpokládá se, že clustery molekul vody se štěpí působením energie aury vycházející z pí-procesem upravené keramiky, která je součástí zařízení.

Je velmi pravděpodobné, že spojení mezi molekulami vody se samovolně přerušují působením pí energie.

To znamená, že voda (obyčejná voda) s molekulárními shluky sestávajícími z velkého množství molekul je působením energie aury rozštěpená do velmi malých skupinek molekul.

Jsou dokonce i vědci, kteří se domnívají, že pokud by existovala voda obsahující pouze minimální celky spojených molekul vody, byl by to v zásadě lék na většinu chorob.

Pokud by taková voda byla vynalezena, pravděpodobně by mnoho léků ztratilo smysl.

Odedávna je známo, že čistá a průzračná voda, z toho především voda s malými molekulárními clustery, má vynikající farmakologické účinky. Pí-voda je voda s nejmenšími molekulárními shluky (clustery) na světě.

Je potvrzeno, že z pí-vody a zvláště z vysoce energetické pí-vody vychází silná aura.

Zachytíme-li kirlianovou fotografií auru keramiky s vloženou informací pí-vody, objeví se fantastický obraz, jak je vidět na obrázku. Černá skvrna uprostřed je keramika o průměru cca 5 mm.

Jistě jste se již na základní škole učili, že zemské jádro funguje jako obrovský magnet a že vytváří zemský magnetismus, který má na severním pólu severní magnetický pól a na jižním pólu jižní magnetický pól.

2 a 3-mocné železo obsažené v pí-vodě je ovlivňováno zemským magnetickým polem; dochází ke srážkám kladných a záporných pólů, k neustálému pohybu a vyvolávání vlnění. Pí-voda se také nazývá vlnová voda.

2 a 3-mocné železo díky svým vlastnostem citlivě reaguje na magnet. Jelikož jsou jeho molekuly malé a lehké, tak ať je umístíme na zemském povrchu jakkoliv vysoko z vlivu zemského magnetického pole se nemůže vymanit.

Kladné a záporné póly 2 a 3-mocného železa obsaženého v pí-vodě do sebe neustále narážejí a dochází tím k jiskření. Toto jiskření se projevuje aurou, a proto jde o vodu, která vydává živočišnou energii. Pokud se v blízkosti pí-vody nachází magnetická látka, energie aury zesílí a vlnění zmohutní.

      


 








Kirlianova fotografie
Porovnání stolní vody a Pí-vody ve zkumavce (dno zkumavky)

C. Voda s vysokým obsahem rozpuštěného kyslíku

Voda s vysokým obsahem rozpuštěného kyslíku se snadno nekazí ani po dlouhém skladování, při jejím požívání dochází k hladkému zásobování kyslíkem, a tím je tělu dodávána vitalita. Pí-voda obsahuje velké množství rozpuštěného kyslíku.

Krystalizační struktura molekul obyčejné vody se rozbíhá od centrálních molekul a nezbývá tedy příliš volného místa pro obsažení rozpuštěného kyslíku.

Krystalizační struktura molekul pí-vody má formu tu a tam rozptýlených tyčinek, a proto může v mezerách docházet k maximálnímu uskladnění rozpuštěného kyslíku.

Na rozdíl od obyčejné vody pí-voda neustále kmitá a vyvolává vlnění, proto je krystalizační struktura nepravidelná s mnoha volnými mezerami.

V pí-vodě rozpuštěný 2 a 3-mocný chlorid železa se, podobně jako železné piliny přilepené k magnetu, polarizuje vlivem zemského magnetického pole, tvoří se na něm kladné a záporné póly a dochází k jeho spojování. Následně i molekuly pí-vody obklopující 2 a 3-mocný chlorid železa se vlivem železné složky zformují do krystalizační struktury protáhlých tyčinek.

Velikost jediné molekuly vody je krajně nepatrná, a proto nemůže být její vzhled přímo pozorován ani kdybychom vyrobili sebevětší mikroskop. Pro usnadnění je krystalizační struktura molekul vody znázorněna obrázkem, to je však teoretický model, který nelze ve skutečnosti ověřit. Molekuly vody existují ve spojení mnoha částic, a při teplotě 25°C se údajně vodíkové vazby opakovaně spojují a rozpojují deset- až stomiliardkrát (popř. bilionkrát) za sekundu. Zvláště pí-voda se bez ustání pohybuje ještě energičtěji a k tomu je to vlnová voda; proto by tedy nebylo absolutně možné sledovat statický obraz, ani kdyby se v budoucnu objevil mikroskop schopný pozorovat krystalizační struktury molekul vody, které ji tvoří.

Pí-voda tedy vytváří tyčinkovou molekulární krystalizační strukturu a je to voda s vysokým obsahem rozpuštěného kyslíku.

Po celou dobu života naše lidské tělo bez ustání vytváří magnetické rezonance díky vodě, kterou obsahuje.

Aby mohlo docházet k magnetickým rezonancím, je třeba magnetická látka reagující na zemský magnetismus. 2 a 3-mocný chlorid železa, obsažený ve vodě v lidském organismu, je právě tímto magnetickým materiálem, který má hlavní podíl na rezonancích.

Skrze rezonanci s magnetickým polem Země má fyziologický roztok (pí-voda) za úkol vytvářet buňky a umožňovat výměnu informací mezi buňkami.

Pokud v živém organismu nedochází k magnetickým rezonancím bez problémů, hladký přenos v systému informací na jednotlivých úrovních atomu® molekuly® buňky® lidského těla je narušen, nebo se úplně zhroutí, což se projevuje nemocí.

Jakým způsobem se voda v lidském organismu podílí na přenosu informací mezi buňkami?

Předávání informací údajně umožňuje 2 a 3-mocný chlorid železa obsažený ve fyziologickém roztoku. Podobně jako na povrchu magnetofonové pásky či pásky videokazety jsou médiem záznamu různých zvuků a obrazů elementy železa, tak i v lidském těle si 2 a 3-mocný chlorid železa pamatuje a předává informace.

Objevitel pí-vody, pracovník Nagojské university v Tokiju Prof. Shoji Yamashita, přidal do určitého bílkovinného roztoku 2 a 3-mocný chlorid železa, poté bílkoviny odstranil, očistil alkoholem a dostal tak původní železitou sloučeninu. Tu dal do nové vody a přidal k ní aminokyseliny. Výsledky tohoto experimentu prokázaly, že 2 a 3-mocný chlorid železa si pamatuje informace o bílkovinách obsažených v bílkovinném roztoku a podle zapamatovaného programu může tuto informaci pomocí bílkovin reprodukovat.

Proto tedy pokud dojde v organismu k nedostatku 2 a 3-mocného chloridu železa, nebo pokud dojde k omezení jeho funkce, má to za následek zmatek v systému předávání informací, které udržují organismus při životě, což se projeví vznikem nemoci.

Na Zemi žije spousta živých organismů. Bez ohledu na to, jde-li o rostliny nebo živočichy, se všechny organismy skládají z buněk a po celou dobu růstu dochází u všech rostlin a živočichů k buněčnému dělení.

Existují sice i jednobuněčné organismy sestávající pouze z jediné buňky, ovšem pokud jde o člověka, jeho tělo se údajně skládá ze zhruba 60 bilionů (popř. 100 bilionů) buněk. (odhady celkového počtu buněk lidského těla se jednotlivých vědců liší)

Vlastnosti tohoto ohromného počtu buněk se sice liší podle orgánu, k němuž v lidském těle náleží, ale vezmeme-li to v průměru, tak prý zhruba jednou za den u nich dochází k buněčnému dělení, což znamená, že každý den by se nově rodily buňky v počtu desítek bilionů a zároveň by desítky bilionů buněk odumíraly.

Jsou ovšem i výjimečné případy. Nervové buňky mozku mají ve srovnání s ostatními buňkami lidského těla mnohem delší životnost; poté, co člověk dospěje u nich přestává docházet k buněčnému dělení, a pouze odumírají v počtu 130-150 tisíc denně.

Když malé dítě roste, počet tělesných buněk se každý den zvětšuje. Není to tedy tak, že by jednotlivá buňka neomezeně rostla, ale z jedné buňky se stanou dvě, ze dvou čtyři... Tímto způsobem roste dělením počet buněk.

Je známo, že v průměru umírá buňka lidského těla po zhruba 50 děleních. Buňky embrya však podle programu určeného buněčnou DNA procházejí značně velkým počtem opakovaných dělení (cca 70-80), a pak teprve ztrácejí svou schopnost a umírají, zatímco o buňkách v těle starého člověka je známo, že ztrácejí schopnost buněčného dělení a odumírají už po malém počtu opakování (cca 20-30).

S tím, jak lidské tělo stárne se postupně zkracuje životnost buněk, a stále se zvyšuje počet odumírajících buněk v poměru k počtu buněk nově se rodících. A tak se kůže svrašťuje, kosti řídnou a svaly ochabují.

Fyziologický roztok (pí-voda), který je součástí buněk lidského těla, brání stárnutí buněk a tudíž jejich předčasnému odumírání. Úlohou fyziologického roztoku je také vytvářet buňky, spojovat je a předávat mezi nimi informace, čímž přispívá k oživení buněk v jednotlivých orgánech.

Fyziologický roztok nevyvolává ionizující nebo odkysličující reakce, a tím organismus chrání před škodlivými látkami a mikroorganismy, které se do těla dostávají potravou. Jednobuněčné mikroorganismy nemají systém mezibuněčného propojení, a proto jsou fyziologickým roztokem (=pí-vodou) odmítány.